Švarcsystém je způsob spolupráce, při kterém člověk formálně vystupuje jako OSVČ a fakturuje své služby, ale ve skutečnosti pracuje jako běžný zaměstnanec. Na první pohled tedy nejde o pracovní poměr, skutečný způsob výkonu práce však může vykazovat znaky tzv. závislé práce.
Pro podnikatele může být spolupráce s OSVČ praktickým a flexibilním řešením. Problém nastává ve chvíli, kdy je živnost pouze „na papíře“ a ve skutečnosti dochází k zastření pracovního poměru. Taková situace může být posouzena jako nelegální práce a přinést vysoké pokuty.
V tomto článku si vysvětlíme, co je švarcsystém, koho se týká, jak ho úřady posuzují, jaká jsou jeho rizika a co může podnikatel udělat, aby se mu vyhnul.
Co je švarcsystém?
Pojem švarcsystém se používá pro situaci, kdy je faktický pracovněprávní vztah formálně nastaven například jako spolupráce s OSVČ na základě smlouvy o dílo nebo jiné občanskoprávní či obchodněprávní smlouvy, nicméně vykazuje znaky závislé činnost (tj. zaměstnání).
Rozhodující přitom není pouze název smlouvy nebo skutečnost, že spolupracující osoba má živnostenské oprávnění. Důležitý je především skutečný způsob spolupráce.
Podle zákoníku práce je závislá práce charakterizována zejména tím, že je vykonávána:
- ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance,
- jménem zaměstnavatele,
- podle jeho pokynů,
- ve stanovené pracovní době,
- osobně zaměstnancem.
Závislá práce se zároveň vykonává za mzdu, plat nebo odměnu, na náklady a odpovědnost zaměstnavatele a za podmínek stanovených zákoníkem práce.
Pokud tedy člověk formálně podniká jako OSVČ, ale fakticky pracuje jako zaměstnanec, může jít o tzv. švarcsystém.
Důležité je, že samotná spolupráce firmy s OSVČ není švarcsystém. Velké množství činností lze zcela legálně vykonávat jak jako podnikatel, tak v pracovněprávním vztahu. Problém vzniká až tehdy, když je podnikatelská spolupráce pouze formálním zastřením závislé práce.
Koho se švarcsystém týká?
Švarcsystém se může týkat prakticky jakéhokoliv podnikatele nebo firmy, která spolupracuje s fyzickými osobami na živnostenský list.
Typicky může jít například o:
- IT specialisty a programátory,
- grafiky a marketéry,
- obchodní zástupce,
- stavební řemeslníky,
- projektanty,
- konzultanty,
- účetní,
- administrativní pracovníky,
- pracovníky ve výrobě,
- řidiče,
- další profese, u kterých je možné činnost vykonávat jak samostatně, tak jako zaměstnanec.
Týká se tedy jak firmy, která takovou spolupráci nastaví, tak samotné OSVČ, která práci tímto způsobem vykonává.
Neznamená to však, že například programátor, který fakturuje jednomu klientovi, automaticky pracuje ve švarcsystému. Při posuzování konkrétní situace je rozhodující skutečný obsah spolupráce a její okolnosti. Inspekce práce výslovně uvádí, že při kontrole posuzuje faktický stav, nikoliv pouze formální obsah smluv.
Jak poznat švarcsystém?
Neexistuje jednoduchý test typu „mám jednoho klienta = švarcsystém“ nebo „mám živnost = vše je v pořádku“. V praxi je důležité sledovat, jak spolupráce skutečně funguje.
Varovné signály mohou být například:
1. OSVČ pracuje podle přesných pokynů firmy
Firma například určuje nejen výsledek práce, ale také přesný způsob, jakým má být práce provedena.
2. Firma určuje pracovní dobu
Například podnikatel musí každý den docházet od 8:00 do 16:30 na konkrétní pracoviště stejně jako ostatní zaměstnanci.
3. OSVČ je fakticky součástí zaměstnaneckého týmu
Má svého nadřízeného, účastní se běžných porad zaměstnanců, čerpá dovolenou podle interních pravidel a funguje v organizační struktuře firmy jako její zaměstnanec.
4. Práce je vykonávána osobně a bez možnosti zastoupení
Pokud firma objednává samostatnou službu nebo dílo, bývá důležitý zejména výsledek. Pokud je naopak zásadní, že konkrétní člověk musí osobně vykonávat práci podle pokynů firmy, může to být jedním z významných znaků závislé práce.
5. OSVČ nenese skutečné podnikatelské riziko
Například pracuje výhradně s prostředky firmy, nenese odpovědnost za výsledek a je odměňována pravidelnou částkou obdobně jako zaměstnanec.
6. Spolupráce se ve skutečnosti neliší od práce zaměstnanců
Pokud vedle OSVČ pracují na stejné pozici zaměstnanci a OSVČ má prakticky totožný režim práce, může to být při kontrole významná okolnost.
Žádný z těchto znaků však sám o sobě automaticky neznamená švarcsystém. Rozhodující je posouzení celé spolupráce a jejího faktického fungování.
Jaký je rozdíl mezi OSVČ a zaměstnancem?
Zjednodušeně lze rozdíl popsat takto:
| OSVČ | Zaměstnanec |
| Organizuje si podnikání samostatně | Práci organizuje zaměstnavatel |
| Odpovídá za poskytovanou službu nebo dílo | Pracuje podle pokynů zaměstnavatele |
| Typicky podniká na vlastní účet a riziko | Náklady a odpovědnost nese zaměstnavatel |
| Fakturuje za své služby | Dostává mzdu, plat nebo odměnu |
| Může pracovat pro více klientů | Pracuje v pracovněprávním vztahu |
| Je samostatným podnikatelem | Je součástí pracovněprávního vztahu |
Tato tabulka je samozřejmě pouze orientační. Ani počet klientů nebo způsob fakturace sám o sobě nerozhoduje o tom, zda jde o podnikání, nebo závislou práci.
Jaká jsou rizika švarcsystému?
Švarcsystém není pouze otázkou „správně nebo špatně vystavené faktury“. Pokud je spolupráce vyhodnocena jako nelegální práce, může mít pro podnikatele i OSVČ výrazné následky.
1. Vysoké pokuty
Zákon o zaměstnanosti považuje za nelegální práci mimo jiné výkon závislé práce fyzickou osobou mimo pracovněprávní vztah.
Podle aktuálních informací Ministerstva práce a sociálních věcí může za výkon nelegální práce hrozit fyzické osobě pokuta až 100 000 Kč. Zaměstnavateli pak může být za umožnění nelegální práce uložena pokuta od 50 000 Kč až do 10 000 000 Kč. Zároveň může firma dostat zákaz činnosti až na dva roky.
U firmy tedy nejde o zanedbatelné riziko, v některých případech může jít až o likvidační postihy.
2. Doměření odvodů a daní
Švarcsystém může mít kromě pracovněprávních důsledků také dopady do oblasti daní a povinných odvodů. Finanční úřad, správa sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovny zpětně doměří sociální pojištění, zdravotní pojištění a daň z příjmů včetně vysokých penále za celé období spolupráce.
Právě proto není vhodné řešit spolupráci pouze otázkou „co napíšeme do smlouvy“. Důležité je, aby nastavení spolupráce odpovídalo tomu, jak vztah ve skutečnosti funguje.
3. Riziko při kontrole
Při kontrole inspekce práce není rozhodující pouze to, zda firma předloží smlouvu s OSVČ. Orgány inspekce práce zjišťují skutečný stav a posuzují faktický význam a obsah vztahu.
To znamená, že dobře napsaná smlouva sama o sobě nemusí podnikatele ochránit, pokud je realita úplně jiná. Například, když kontrola objeví na pracovišti OSVČ, která má své vyhrazené pracovní místo, pracuje s nástroji zaměstnavatele a je k dispozici v pracovní době.
4. Nejistota pro obě strany
Problém může vzniknout nejen firmě, ale také samotné OSVČ. Pokud je její podnikání ve skutečnosti pouze formálně nastaveným zaměstnáním, může se dostat do situace, kdy bude muset řešit důsledky nelegální práce.
Jak se švarcsystému vyhnout?
Nejlepší obranou není hledat „správnou formulaci smlouvy“, ale správně nastavit celý vztah od začátku.
1. Ujasněte si, co vlastně objednáváte
Položte si jednoduchou otázku:
“Objednávám si od podnikatele konkrétní službu nebo výsledek, nebo ve skutečnosti potřebuji člověka, který bude pracovat jako můj zaměstnanec?”
Pokud například firma objedná vytvoření webu, účetní služby, projektovou dokumentaci nebo opravu elektroinstalace, může jít typicky o samostatnou podnikatelskou činnost.
Pokud ale firma přijme OSVČ na pozici zaměstnance, určuje jí pracovní dobu, místo výkonu práce, každodenní úkoly a způsob práce a průběžně ji řídí jako ostatní zaměstnance, riziko švarcsystému výrazně roste.
2. Nastavte smlouvu podle skutečné spolupráce
Smlouva by měla odpovídat tomu, co se mezi stranami skutečně děje.
Nestačí tedy pouze do smlouvy napsat, že „zhotovitel je nezávislý podnikatel“, pokud v praxi funguje jako zaměstnanec.
3. Dejte OSVČ prostor pro samostatné podnikání
Pokud jde skutečně o dodavatele, měl by mít odpovídající míru samostatnosti při organizaci práce a plnění zakázky.
To může v praxi znamenat například:
- větší samostatnost při organizaci práce,
- zaměření na výsledek nebo konkrétní službu,
- vlastní pracovní prostředky, pokud to povaha činnosti umožňuje,
- vlastní odpovědnost za provedení zakázky,
- možnost organizovat si způsob a čas provedení práce,
- skutečné podnikatelské riziko.
Nejde přitom o to uměle vytvářet podmínky jen proto, aby spolupráce „vypadala jako podnikání“. Pokud je práce ze své podstaty závislá, měla by být nastavena jako pracovněprávní vztah.
4. Neřešte pouze počet klientů
Často se říká, že OSVČ musí mít více klientů, jinak jde o švarcsystém. Takto jednoduché pravidlo ale neexistuje. Jeden dlouhodobý klient automaticky neznamená švarcsystém. Stejně tak více klientů automaticky neznamená, že je spolupráce v pořádku.
Podstatné je, jakým způsobem OSVČ pro klienta pracuje a zda její činnost vykazuje znaky závislé práce.
5. Nechte si nastavení spolupráce zkontrolovat
Pokud si nejste jistí, zda plánovaná spolupráce s OSVČ není na hraně, je lepší situaci řešit předem.
Zvlášť u dlouhodobé spolupráce nebo při větším počtu externistů se vyplatí projít nejen smlouvy, ale především skutečný způsob fungování firmy.
Švarcsystém není totéž co práce na živnost
Tohle je jeden z nejdůležitějších závěrů.
Spolupráce s OSVČ není automaticky švarcsystém.
Řada profesí může fungovat zcela legitimně jako samostatné podnikání. Státní úřad inspekce práce například uvádí, že mezi činnosti, které mohou podle konkrétních okolností fungovat jako nezávislá podnikatelská činnost i jako závislá práce, patří například zedník, kadeřnice, instalatér nebo účetní. Rozhodující je skutečná povaha vztahu.
Stejně tak není řešením pouze „přejmenovat“ pracovní poměr na smlouvu s OSVČ.
Pokud má někdo být zaměstnancem, je zpravidla bezpečnější nastavit zaměstnanecký vztah řádně, než se snažit pracovní poměr maskovat fakturací.
Nejčastější otázky ke švarcsystému
Musí mít OSVČ více klientů?
Ne. Jeden klient sám o sobě neznamená, že jde o švarcsystém. Posuzuje se celkový charakter spolupráce. Nicméně více klientů bývá typickým znakem u OSVČ.
Je švarcsystém nelegální?
Pokud OSVČ ve skutečnosti vykonává závislou práci mimo pracovněprávní vztah, může jít o nelegální práci. Závislá práce může být podle zákoníku práce vykonávána pouze v základním pracovněprávním vztahu, tedy typicky v pracovním poměru nebo na základě DPP či DPČ.
Je smlouva s OSVČ dostačující ochrana?
Ne. Při kontrole se posuzuje také faktický způsob spolupráce. Rozhodující proto není jen text smlouvy, ale realita.
Může OSVČ pracovat dlouhodobě pro jednu firmu?
Ano. Ani dlouhodobá spolupráce s jedním klientem sama o sobě neznamená švarcsystém. Je ale potřeba, aby spolupráce skutečně odpovídala samostatnému podnikání.
Jaká je pokuta za švarcsystém?
U fyzické osoby vykonávající nelegální práci může pokuta dosáhnout až 100 000 Kč. Zaměstnavateli, který umožní výkon nelegální práce, může být uložena pokuta od 50 000 Kč do 10 000 000 Kč.
Shrnutí: Kdy je spolupráce s OSVČ v pořádku?
Nejdůležitější je zapamatovat si, že švarcsystém neurčuje název smlouvy ani samotná existence živnostenského oprávnění.
Při posuzování je klíčové, zda OSVČ skutečně podniká samostatně, nebo zda pouze formálně vystupuje jako podnikatel, zatímco ve skutečnosti vykonává závislou práci jako zaměstnanec.
Pokud si jako podnikatel nejste jistí, zda je vaše spolupráce s OSVČ nastavená správně, je vhodné situaci řešit ještě před případnou kontrolou. Správně nastavený smluvní vztah, způsob zadávání práce a fungování spolupráce vám mohou ušetřit nejen peníze, ale také mnoho starostí.
V naší účetní kanceláři vám můžeme pomoci posoudit praktickou stránku spolupráce s OSVČ, nastavení fakturace a související účetní a daňové otázky. Pokud si nejste jistí, zda je váš současný model spolupráce nastavený správně, ozvěte se nám – problém je vždy jednodušší řešit dříve než až při kontrole.
Zajímavost pro ty, co dočetli až sem. Švarcsystém vznikl už v roce 1990, kdy podnikatel ve stavebnictví Miroslav Švarc hledal způsob, jak snížit vysokou administrativní zátěž a zároveň snížit daňové odvody, které se vztahují k běžnému zaměstnanci. Přišel tedy s nápadem, kdy propustil své kmenové zaměstnance a nechal je založit si živnosti. Následně s nimi uzavřel nové obchodní smlouvy, a dělníci pro něj dál pracovali, jenom nově jako OSVČ. V praxi tím získal obrovskou konkurenční výhodu, protože “zaměstnancům” zůstal vyšší čistý výdělek, jeho firmě výrazně snížil administrativní zátěž, protože místo složitého výpočtu mezd na účtárnu dorazily pouze faktury, a zároveň získal i velkou flexibilitu, protože když nebyl dostatek práce, tak neměl povinnost své lidi vyplácet.
Úspěch tohoto modelu byl opravdu masivní, nicméně stát si toho velmi rychle všiml a vyhodnotil, že kvůli tomu přichází o obrovské odvody. Následně již v roce 1992 schválil novelu zákona o zaměstnanosti, kde tento model zakázal. Sám Miroslav Švarc byl následně odsouzen k nepodmíněnému trestu za krácení daní a jeho podnikání zkrachovalo.
Autor: AI obsah s korekcí Teamu Marwin.accountants
