O kryptoměně už jste nejspíš slyšeli a dost možná i nějakou vlastníte, ale toto je jen jedna z nepřeberných možností využití blockchainové technologie. Takzvaný Web 3.0 nám přináší spoustu příležitostí a mimo jiné se nabízí i možnost jejich využití v účetnictví. Webu 3.0 se dokonce předpovídá, že změní celý způsob fungování internetu, kdy už nebudeme závislí pouze na několika málo celosvětových firmách ovládajících všechna data, která na internetu sdílíme, ale nakládání s daty bude plně v naší režii.
Blockchain – co to je a jak funguje
Blockchain si můžeme představit jako druh databáze, která se od těch běžných liší způsobem zápisu a uchovávání dat. Můžeme ji přirovnat k účetní knize transakcí, kdy při dosažení určitého množství zápisů se transakce uzavřou do bloku, tyto bloky jsou pak mezi sebou kryptograficky provázané a vzájemně se na sebe odkazují, to zaručuje maximální integritu dat.
Samotný blockchain je veřejně přístupný, to znamená, že kdokoliv do něj může nahlédnout, což vypovídá a jeho maximální transparentnosti.
Blockchainová databáze je decentralizovaná, díky tomu nemůže dojít ke ztrátě dat. Data nejsou vázaná k fyzické serverovně někde v budově, kdy je jejich vlastník může zneužít, nebo v případě přerušení dodávky energie nebo internetu budou data nedosažitelná, ale jsou uložena na tisících počítačích po celém světě.
Údaje zapsané do blockchainu jsou nezměnitelné. Jakmile jednou dojde k zápisu dat, je téměř nemožné je změnit nebo smazat. Jedinou možností by bylo získání shody na takovém úkonu u většiny zapisovatelů v síti. Pokud se budeme bavit o velkých blockchainech typu Bitcoin nebo Ethereum, tak by získání takového konsenzu bylo spíš na hranici nemožného. Je to dáno tím, že každý nový blok je navázaný na ten předchozí hashem a časovou známkou, jakmile dojde ke změně dat v nějakém uzlu, změní to návaznost na ostatní kopie hashe a takováto změna by se stala nelegitimní.
Třístranný zápis pohybu
(Triple entry system – debit, credit, blockchain)
Současný účetní systém funguje na již několik set let strarém způsobu zadávání dat, kdy při každém účetním pohybu dochází k dvoustrannému zápisu na stranu aktiv a pasiv, přičemž obě tyto strany se musí rovnat. Představte si například prodejce aut. Při pořízení auta od výrobce, které bude nabízet zákazníkům v autosalonu, dojde v jeho účetnictví k zápisu na dvou stranách, jeden zápis bude přírůstek na straně zboží, tj. hodnota pořízeného auta a druhý zápis bude úbytek peněz na bankovním účtu, tj. platba výrobci za auto. Výrobce naproti tomu bude mít přírůstek peněz na účtu a úbytek výrobků (auta) na skladě. K těmto pohybům u obou stran dochází na základě faktury mezi dodavatelem a odběratelem. Co když ale autosalon zfalšuje údaje na faktuře a do svého účetnictví uvede vyšší částku hodnoty auta, aby si snížil částku ke zdanění při jeho prodeji? Takováto transparentnost mezi zápisy v účetnictví na straně dodavatele a odběratele chybí. Ano, můžete namítnout, že u nás jsou větší transakce hlídány přes kontrolní hlášení, ale i tak to není vždy stoprocentně transparentní, bez ohledu na zbytečnou administrativu, kterou tento formulář vyžaduje.
A jak by celá situace vypadala v případě třístranného zápisu transakce? K původním zápisům u obou stran by navíc ještě přibyl další zápis, tentokrát do sdílené blockchainové účetní knihy. Tím by došlo k absolutní transparentnosti celého obchodu, protože žádná ze stran by nemohla údaje o obchodu zfalšovat.
Díky trojitému zápisu pohybu v účetnictví by mohlo dojít také ke snížení nákladů firem za audit, protože auditoři by již nemuseli tolik zkoumat správnost dat v účetnictví ověřování u protistran, ale jednoduše by si je zkontrolovali v blockchainu. Navíc by na tuto činnost bylo možné použít software, který by takovéto záznamy mohl kontrolovat automatizovaně, bez nutnosti lidské práce.
Budoucnost účetnictví
V budoucnosti by tato technologie mohla od základů změnit procesy a flow dokladů v účetnictví. V současnosti totiž dochází k zápisům v účetnictví na základě dokladů obdržených buď ještě v tištěné podobě, případně mailem v pdf. Z velké části jsou tato data přepisována ručně do účetních softwarů, v lepším případě se používá AI/RPA technologie, která vyčte data z elektronické podoby dokladu a tato data přenese do účetního softwaru. V obou případech ale může dojít k chybě v zápisu, navíc v případě AI/RPA je stále vyžadována kontrola zápisu dat.
Mnohem efektivnějším způsobem by bylo nahradit klasické vystavování faktur v pdf podobě datovým formátem dokladu, který by se odeslal z účetního softwaru dodavatele přímo do softwaru odběratele přes blockchain. Odpadlo by tak manuální zadávání dat, vše by bylo transparentní, rychlé a přesné. Navíc pokud bychom platbu za takovou fakturu provedli v kryptoměně, došlo by k ideální situaci, kdy by veškeré transakce spojené s daným obchodem byly plně transparentní a nezpochybnitelně zapsány v blockchainu.
Stejně tak by bylo možné do blockchainu přesunout různé rejstříky a databáze, jako například katastr nemovitostí, kde bychom okamžitě viděli jakoukoliv změnu ve vlastnictví a tato změna by se mohla automatizovaně propsat i do účetní knihy. Abychom posunuli celou vizi ještě dál, existují takzvané smart contracts, kterými by se daly nahradit různé smlouvy a urychlit tím jejich realizaci. Když zůstaneme u příkladu s katastrem nemovitostí, tak smart contract by při nákupu a prodeji mohl plně nahradit advokáta. Jedná se zjednodušeně řečeno o nezávislý program, který zaznamená příjem peněz od kupujícího, na základě kterých provede zápis o převodu nemovitosti do katastru a teprve potom odešle peníze prodávajícímu. Pokud by snad v nějaké fázi nastal problém, odeslané peníze vrátí zpět kupujícímu a neprovede zápis do katastru. To zní dobře ne? A ještě obě strany ušetří peníze za služby advokátní úschovy a čas za návštěvu katastru nemovitostí.
Než se ale dostaneme do této fáze, bude to nejspíš ještě nějakou dobu trvat. Zatím ještě nedošlo ke shodě, jak by měl přesně takovýto proces vypadat. Nicméně už teď je možné blockchain v účetnictví používat pro průkaznost dané transakce, což může velmi dobře posloužit pro účely auditu nebo archivace.
Otázkou také zůstává, jaké množství dat a v jaké podobě se do blockchainu pro účely účetnictví bude zapisovat. Velmi důležitými faktory v tomto případě zůstává rychlost zápisu a jeho cena, protože to je vždy závislé na dané technologii a odměně minerů. Tak či tak, blockchainová technologie se zdá být jako stvořená pro účetnictví, jenom čas nám ukáže v jaké podobě ji budeme využívat.
Autor: Eliška Tatarková
