Máte vlastní s.r.o. a firma vydělává peníze. Jak ale dostat peníze z firmy legálně k sobě jako majiteli?
Možností existuje několik – od odměny jednatele přes DPP až po výplatu podílu na zisku. Peníze se mohou za určitých podmínek dostat k majiteli také prostřednictvím nájemného, úroků ze zápůjčky nebo cestovních náhrad.
Každá varianta má přitom jiný daňový a odvodový režim.
A právě tady často vzniká otázka:
Je výhodnější si peníze vyplatit jako odměnu jednatele, DPP, dividendu, nebo využít jiný způsob?
Jedno univerzální řešení neexistuje. Záleží například na tom, zda pro firmu skutečně pracujete, zda firma vytváří zisk, jaký majetek jí pronajímáte, zda jste jí v minulosti poskytli peníze nebo zda skutečně absolvujete pracovní cesty.
V článku si jednotlivé možnosti ukážeme na konkrétním příkladu, aby bylo jasně vidět, kolik z těch vyplacených peněz ukrojí stát:
Firma má majiteli vyplatit nebo poskytnout částku 100 000 Kč. Kolik z této částky skutečně skončí u majitele?
U zaměstnaneckých příjmů jde o zjednodušené modelové výpočty bez zohlednění dalších příjmů, slev a daňových zvýhodnění. Tam, kde je to relevantní, upozorňujeme na základní slevu na poplatníka.
1. Podíl na zisku neboli dividenda
Jedním z nejčastějších způsobů, jak si majitel s.r.o. vyplatí peníze z firmy, je podíl na zisku.
Nejde ale o náklad společnosti. Nejprve musí společnosti vzniknout zisk a musí být splněny zákonné podmínky pro jeho rozdělení. Teprve poté může být zisk vyplacen společníkovi.
U fyzické osoby – společníka – se podíl na zisku ze zdrojů v ČR standardně zdaňuje 15% srážkovou daní.
Příklad: dividenda 100 000 Kč
Předpokládejme, že společnost již má 100 000 Kč zisku po zdanění, který může rozdělit společníkovi.
- podíl na zisku: 100 000 Kč
- srážková daň 15 %: 15 000 Kč
- čistá částka pro společníka: 85 000 Kč
100 000 − 15 000 = 85 000 Kč
Společnost tedy společníkovi vyplatí 85 000 Kč a 15 000 Kč odvede finančnímu úřadu.
Pozor na dvojí zdanění
U dividendy je potřeba rozlišovat dvě úrovně zdanění.
Společnost nejprve zaplatí daň z příjmů právnických osob ze svého zisku. Následně je při výplatě podílu na zisku fyzické osobě sražena 15% daň.
Pokud bychom tedy začínali u 100 000 Kč zisku před zdaněním, výpočet by vypadal takto:
- zisk před zdaněním: 100 000 Kč
- daň z příjmů právnických osob 21 %: 21 000 Kč
- zisk po zdanění: 79 000 Kč
- srážková daň z dividendy 15 %: 11 850 Kč
- majiteli zůstane: 67 150 Kč
Proto není správné říkat, že dividenda je zdaněna pouze 15 %. Pokud začínáme u zisku před zdaněním, probíhá nejprve zdanění na úrovni společnosti a následně při výplatě společníkovi.
2. Odměna jednatele za výkon funkce
Pokud je majitel zároveň jednatelem, může za výkon své funkce dostávat odměnu jednatele.
Odměna musí být řádně sjednána ve smlouvě o výkonu funkce a schválena příslušným orgánem společnosti.
Z pohledu daně z příjmů jde o příjem ze závislé činnosti. Odměna jednatele zároveň za běžných podmínek podléhá sociálnímu a zdravotnímu pojištění.
Příklad: odměna jednatele 100 000 Kč
Hrubá odměna:
100 000 Kč
Srážky jednatele:
- sociální pojištění 7,1 %: 7 100 Kč
- zdravotní pojištění 4,5 %: 4 500 Kč
- záloha na daň 15 %: 15 000 Kč
Celkem:
26 600 Kč
Čistá odměna:
100 000 − 26 600 = 73 400 Kč
Pokud má jednatel u společnosti podepsané Prohlášení poplatníka a uplatňuje zde základní slevu na poplatníka, je výsledek vyšší. Základní měsíční sleva činí 2 570 Kč.
V takovém případě:
73 400 + 2 570 = 75 970 Kč
Konkrétní výsledek ale vždy závisí na celkové situaci daného člověka.
Kolik stojí odměna firmu?
Důležité je také to, že nákladem společnosti není pouze hrubá odměna 100 000 Kč.
Společnost standardně odvádí také:
- sociální pojištění 24,8 %: 24 800 Kč
- zdravotní pojištění 9 %: 9 000 Kč
Celkový náklad společnosti:
100 000 + 24 800 + 9 000 = 133 800 Kč
3. DPP – dohoda o provedení práce
Další možností může být dohoda o provedení práce (DPP).
DPP ale není možné použít jen proto, aby si majitel jednoduše převedl peníze z firmy na svůj účet. Musí jít o skutečně vykonávanou práci.
Zároveň je potřeba odlišovat práci vykonávanou na DPP od samotného výkonu funkce jednatele. Musí jít o práci, která tedy nesouvisí s řízením firmy, ale jde o jinou činnost, vykonávanou pro firmu, například marketing, úklid, nebo jiné práce související s podnikáním firmy. Navíc varianta výplaty za činnost na DPP není možná pro jednočlenné s.r.o., protože DPP se řídí zákoníkem práce a v takové situaci by nefungovalo pravidlo nadřízenosti a podřízenosti, tzn. jeden člověk nemůže být sám sobě šéfem a zaměstnancem zároveň. U vícečlenných s.r.o. to ale už samozřejmě lze.
DPP má u jednoho zaměstnavatele limit 300 hodin za kalendářní rok.
V roce 2026 je u DPP rozhodná částka pro účast na nemocenském pojištění 12 000 Kč za kalendářní měsíc. Pokud příjem u stejného zaměstnavatele této částky dosáhne, vzniká účast na pojištění. Příjmy do 11 999 Kč měsíčně mohou být při splnění zákonných podmínek zdaněny srážkovou daní.
Příklad: celkem 100 000 Kč na DPP během roku
Pro názorný příklad si představme, že majitel pro společnost vykonává skutečnou práci na DPP a chce si za ni během roku vyplatit celkem 100 000 Kč.
Rozložíme částku například takto:
10 000 Kč měsíčně po dobu 10 měsíců.
Celkem:
10 × 10 000 = 100 000 Kč
Pokud jsou splněny podmínky pro režim DPP bez účasti na pojištění, z jednotlivých měsíčních odměn se neodvádí sociální ani zdravotní pojištění.
Pokud je zároveň podepsáno Prohlášení poplatníka, může být využita měsíční sleva na poplatníka. V takovém případě může být daň z jednotlivých odměn nulová.
100 000 Kč → potenciálně 100 000 Kč čistého
To je samozřejmě velmi zjednodušený model. Základní podmínkou je, že:
- jde o skutečnou práci,
- je uzavřena platná DPP,
- je dodržen limit 300 hodin za rok,
- je dodržen měsíční limit pro účast na pojištění,
- nejde o jednočlenné s.r.o.,
- a způsob zdanění odpovídá konkrétní situaci zaměstnance.
Pokud by byl například některý měsíc vyplacen nad rozhodnou částku 12 000 Kč, situace se mění a z odměny mohou vzniknout odvody na sociální a zdravotní pojištění.
DPP proto není vhodné vnímat jako univerzální „daňově výhodný“ způsob výplaty peněz z firmy.
4. Nájemné od společnosti majiteli
Další možností je situace, kdy majitel vlastní například nemovitost, automobil nebo jiný majetek a společnost jej skutečně využívá.
Typickým příkladem může být pronájem nemovitosti společnosti.
Společnost pak platí majiteli nájemné a majitel tento příjem zdaňuje jako příjem z nájmu.
U příjmů z nájmu lze za splnění zákonných podmínek využít skutečné výdaje nebo 30% výdajový paušál.
Příklad: nájemné 100 000 Kč
Předpokládejme, že majitel obdrží od společnosti na nájemném:
100 000 Kč
Při využití 30% výdajového paušálu:
- příjem: 100 000 Kč
- výdaje 30 %: 30 000 Kč
- základ daně: 70 000 Kč
- daň 15 %: 10 500 Kč
Majiteli tedy po zohlednění této daně zůstane:
100 000 − 10 500 = 89 500 Kč
U nájmu se za běžných podmínek neodvádí sociální ani zdravotní pojištění.
Je ale nutné, aby nájemní vztah skutečně existoval a nájemné odpovídalo podmínkám, které lze mezi nezávislými stranami obhájit.
5. Úroky ze zápůjčky poskytnuté společníkem společnosti
Na tuto možnost se často zapomíná.
Může nastat situace, kdy majitel v minulosti poskytl své společnosti peníze například formou zápůjčky.
Společnost mu následně nevrací pouze samotnou jistinu, ale za sjednaných podmínek může platit také úrok.
Úrok je příjmem majitele a z pohledu daně z příjmů fyzických osob jde o příjem z kapitálového majetku. Úroky z poskytnutých úvěrů nebo zápůjček patří mezi příjmy podle § 8 zákona o daních z příjmů. Tyto příjmy se standardně zahrnují do daňového přiznání.
Příklad: úrok 100 000 Kč
Představme si, že má společník vůči společnosti pohledávku ze zápůjčky a za daný rok mu vznikne nárok na:
100 000 Kč úroků.
Při 15% sazbě daně:
- úrok: 100 000 Kč
- daň 15 %: 15 000 Kč
- čistý příjem: 85 000 Kč
100 000 − 15 000 = 85 000 Kč
Na rozdíl od mzdy nebo odměny jednatele se z tohoto příjmu standardně neodvádí sociální a zdravotní pojištění.
Pozor na výši úroku
U zápůjček mezi spojenými osobami není vhodné nastavit úrok libovolně jen proto, aby si majitel ze společnosti dostal více peněz.
Výše úroku by měla být obhajitelná a odpovídat podmínkám obvyklým mezi nezávislými osobami.
Zároveň je potřeba mít správně nastavenou samotnou smlouvu o zápůjčce a účetně i daňově správně zachytit jistinu a úroky.
6. Cestovní náhrady
Dalším způsobem, jak se mohou peníze dostat z firmy k majiteli, jsou cestovní náhrady.
Tady je ale velmi důležité upozornit na jednu věc:
Cestovní náhrady nejsou způsob, jak si jen tak vyplatit peníze z firmy.
Musí existovat skutečný důvod pracovní cesty a zároveň smluvní vztah, na jehož základě osoba pro společnost práci vykonává.
U jednatele může jít například o výkon funkce, u zaměstnance o pracovní poměr a u DPP musí být právo na cestovní náhrady sjednáno v samotné dohodě. Zákoník práce výslovně stanoví podmínky pro poskytování cestovních náhrad i zaměstnancům pracujícím na DPP.
Současně je nutné pracovní cestu řádně doložit – typicky cestovním příkazem a doklady k jednotlivým výdajům.
Mezi cestovní náhrady může patřit například:
- náhrada jízdních výdajů,
- náhrada za použití soukromého automobilu,
- náhrada výdajů za ubytování,
- stravné,
- náhrada nutných vedlejších výdajů.
Pro rok 2026 například činí základní náhrada při použití osobního automobilu 5,90 Kč za kilometr a tuzemské stravné je podle délky pracovní cesty minimálně 155 Kč, 236 Kč nebo 370 Kč za den.
Příklad: cestovní náhrady 100 000 Kč
Představme si, že majitel v průběhu roku skutečně absolvoval pracovní cesty pro společnost a na základě řádně doložených cestovních náhrad mu vznikl nárok na:
100 000 Kč
Například:
- náhrady za použití soukromého automobilu: 55 000 Kč
- ubytování: 25 000 Kč
- stravné: 15 000 Kč
- ostatní prokázané cestovní výdaje: 5 000 Kč
Celkem:
100 000 Kč
Pokud jsou splněny všechny zákonné podmínky a jde o skutečné cestovní náhrady, může být celých:
100 000 Kč → 100 000 Kč vyplaceno majiteli
bez zdanění na straně fyzické osoby.
To ale neznamená, že stačí napsat cestovní příkaz na 100 000 Kč.
Výdaje musí odpovídat skutečně uskutečněným pracovním cestám a musí být řádně doloženy. U cestovních náhrad je proto velmi důležitá dokumentace.
7. Zápůjčka společnosti společníkovi
Ještě jednou možností je zápůjčka poskytnutá společností společníkovi.
Tady je ale potřeba zásadně odlišit zápůjčku od skutečného příjmu.
Pokud společnost poskytne společníkovi zápůjčku 100 000 Kč, společník dostane:
100 000 Kč
Samotné přijetí jistiny ale není jeho zdanitelným příjmem.
Současně však vzniká společníkovi dluh vůči společnosti.
Příklad
- poskytnutá zápůjčka: 100 000 Kč
- daň při přijetí jistiny: 0 Kč
- sociální pojištění: 0 Kč
- zdravotní pojištění: 0 Kč
- částka přijatá společníkem: 100 000 Kč
Společník však musí zápůjčku za sjednaných podmínek vrátit.
Proto zápůjčka není alternativou k dividendě nebo odměně. Je pouze dočasným převodem peněz, který vytváří závazek společníka vůči společnosti. Může to být ale varianta k vyřešení krátkodobé potřeby peněz. Co je ale velmi důležité, zápůjčka od společnosti společníkovi musí být úročená a musí jít o obvyklý úrok.
Přehled: Kolik z 100 000 Kč skutečně dostane majitel?
Pro rychlou orientaci:
| Způsob | Částka | Daň/odvody majitele | Čistě majiteli* | Celkové náklady firmy |
| Podíl na zisku | 100 000 Kč | 15 000 Kč | 85 000 Kč | 100 000 Kč ze zisku po zdanění |
| Odměna jednatele | 100 000 Kč | 26 600 Kč | 73 400 Kč | 133 800 Kč |
| DPP – 10 000 Kč × 10 měsíců** | 100 000 Kč | potenciálně 0 Kč | 100 000 Kč | 100 000 Kč |
| Nájemné při 30% paušálu | 100 000 Kč | 10 500 Kč | 89 500 Kč | 100 000 Kč |
| Úroky ze zápůjčky | 100 000 Kč | 15 000 Kč | 85 000 Kč | 100 000 Kč |
| Cestovní náhrady*** | 100 000 Kč | 0 Kč | 100 000 Kč | 100 000 Kč |
| Zápůjčka společníkovi | 100 000 Kč | 0 Kč | 100 000 Kč | 100 000 Kč |
* Zjednodušený model bez dalších příjmů, slev a individuálních okolností.
** U DPP pouze při splnění všech zákonných podmínek, včetně rozložení odměny pod rozhodnou hranici pro účast na pojištění, dodržení limitu 300 hodin a správného nastavení pracovního vztahu. U DPP může být výsledek odlišný například podle toho, zda je podepsáno Prohlášení poplatníka.
*** Pouze pokud skutečně vznikl nárok na cestovní náhrady a všechny podmínky byly splněny a řádně doloženy.
Co je tedy nejvýhodnější?
Na první pohled může tabulka svádět k jednoduchému závěru:
„Nejlepší je DPP, nájem nebo cestovní náhrady.“
Tak jednoduché to ale není.
Každý způsob má jiný účel a není možné si libovolně vybrat variantu pouze podle toho, která má nejnižší daň.
Podíl na zisku
Dává smysl především tehdy, když:
- společnost vytvořila zisk,
- zisk je možné rozdělit,
- majitel chce získat svůj podíl na výsledku hospodaření.
Odměna jednatele
Je přirozenou cestou, pokud chce být majitel odměňován za výkon funkce jednatele.
DPP
Může být vhodná pro konkrétní práci omezeného rozsahu. Není ale možné ji využít jako náhradu za odměnu jednatele nebo dividendu.
Nájemné
Může dávat smysl například tehdy, když majitel vlastní nemovitost nebo jiný majetek, který jeho společnost skutečně využívá.
Úroky ze zápůjčky
Mohou být relevantní v případě, kdy majitel poskytl své společnosti vlastní finanční prostředky a vznikl mu na základě zápůjčky nárok na úrok.
Cestovní náhrady
Nejde o odměnu ani zisk. Jejich účelem je kompenzovat výdaje spojené s pracovní cestou. Proto musí existovat skutečná pracovní cesta, odpovídající smluvní vztah, cestovní příkaz a příslušné doklady.
Zápůjčka
Může řešit krátkodobou potřebu peněz, ale peníze musí být společnosti vráceny. Nejde o skutečný výdělek majitele.
Peníze na účtu firmy nejsou automaticky penězi majitele
U s.r.o. je velmi důležité oddělovat majetek společnosti od majetku společníka.
To, že má firma na bankovním účtu například 500 000 Kč, neznamená, že si společník může 100 000 Kč jednoduše poslat na svůj osobní účet.
Každý převod peněz mezi společností a společníkem by měl mít konkrétní právní a ekonomický důvod.
Může jít například o:
- mzdu,
- odměnu jednatele,
- DPP,
- podíl na zisku,
- nájemné,
- úroky ze zápůjčky,
- cestovní náhrady,
- náhradu oprávněně vynaložených výdajů,
- nebo skutečnou zápůjčku.
Každá varianta má jiná pravidla.
Nejde jen o to, kolik dostanete na účet
Při rozhodování o způsobu výplaty peněz z firmy je chyba sledovat pouze čistou částku, která dorazí na osobní účet.
Důležité je také:
- kolik celkem zaplatí společnost,
- zda je platba daňově uznatelným nákladem,
- zda vzniká povinnost odvádět sociální a zdravotní pojištění,
- zda má firma dostatečný zisk pro výplatu podílu na zisku,
- zda skutečně existuje práce odpovídající DPP,
- zda existuje skutečný nájemní vztah,
- zda má společník vůči společnosti pohledávku ze zápůjčky,
- zda skutečně probíhají pracovní cesty,
- a především zda je celý vztah správně smluvně a účetně nastaven.
Například 100 000 Kč vyplacených na DPP a 100 000 Kč vyplacených jako dividenda nejsou z pohledu firmy ani majitele totéž. U dividendy navíc před samotnou výplatou proběhlo zdanění zisku společnosti. U DPP musí naopak existovat skutečný pracovněprávní vztah a musí být splněny limity a další podmínky.
Správná kombinace může být klíčem
U majitelů menších a středních společností často nemusí jít o volbu jedné jediné možnosti.
V praxi může dávat smysl kombinace více způsobů podle toho, jak majitel ve firmě funguje.
Například:
- odměna za výkon funkce jednatele,
- odměna za skutečně vykonávanou práci na DPP,
- podíl na zisku,
- nájemné za majetek využívaný společností,
- úroky z dříve poskytnuté zápůjčky,
- a samostatně cestovní náhrady za skutečné pracovní cesty.
Každá z těchto plateb ale musí mít svůj vlastní důvod a splňovat příslušné zákonné podmínky.
Cílem daňové optimalizace proto není najít jeden způsob, kterým z firmy dostanete peníze s nejnižší daní. Cílem je správně nastavit všechny vztahy mezi vámi a vaší společností tak, aby odpovídaly realitě, byly právně a účetně v pořádku a zároveň byly daňově efektivní.
Nevíte, jak si peníze ze své s.r.o. vyplácet?
Správné nastavení odměňování majitele může mít na výsledné zdanění významný dopad. Zároveň ale každá varianta vyžaduje splnění konkrétních podmínek a správnou dokumentaci.
Pokud si nejste jistí, jestli je pro vás vhodnější odměna jednatele, DPP, podíl na zisku, nájem, zápůjčka nebo kombinace více možností, rádi s vámi projdeme konkrétní situaci vaší společnosti a nastavíme řešení, které bude dávat ekonomický i daňový smysl.
FAQ:
Jak si může společník vyplatit peníze ze s.r.o.?
Společník může za splnění zákonných podmínek získat peníze například formou podílu na zisku, odměny jednatele, mzdy, DPP, nájemného, úroků ze zápůjčky nebo cestovních náhrad.
Jaký je nejvýhodnější způsob, jak dostat peníze z firmy?
Neexistuje jedna nejvýhodnější varianta pro všechny. Záleží na tom, zda jde o zisk společnosti, odměnu za práci, nájem, úrok ze zápůjčky nebo například cestovní náhrady. Důležitý je nejen čistý příjem majitele, ale také celkový náklad společnosti a splnění všech zákonných podmínek.
Kolik se platí daň z dividendy?
Podíl na zisku vyplacený fyzické osobě je za běžných podmínek zatížen 15% srážkovou daní. Před samotnou výplatou však společnost již zdanila svůj zisk daní z příjmů právnických osob.
Může si jednatel vyplácet peníze z firmy?
Ano. Jednatel může za výkon funkce pobírat odměnu na základě řádně uzavřené a schválené smlouvy o výkonu funkce. Za určitých podmínek může mít se společností také další pracovněprávní vztah pro činnost odlišnou od výkonu funkce jednatele.
Může jednatel pracovat na DPP?
Ano, ale DPP musí být uzavřena na skutečnou práci, která je odlišitelná od výkonu funkce jednatele. Současně je nutné dodržet zákonné podmínky a limit 300 hodin ročně u jednoho zaměstnavatele. Nesmí jít o jednočlenné s.r.o..
Lze si vyplatit peníze z firmy jako cestovní náhrady?
Ano, pokud skutečně vznikne nárok na cestovní náhrady. Musí existovat odpovídající smluvní vztah, skutečná pracovní cesta a její řádné doložení, například cestovním příkazem a příslušnými doklady.
Může si společník půjčit peníze ze své firmy?
Ano, společnost může za splnění příslušných podmínek poskytnout společníkovi zápůjčku. Nejde však o příjem společníka, ale o jeho závazek vůči společnosti, který musí být za sjednaných podmínek splacen. U zápůjčky musí být stanoven obvyklý úrok.
Jak funguje úrok ze zápůjčky společníka společnosti?
Pokud společník poskytne své společnosti zápůjčku, může mu za sjednaných podmínek vzniknout nárok na úrok. Úrok je pro společníka zdanitelným příjmem a u spojených osob musí být nastavení zápůjčky a úrokové sazby obhajitelné.
Autor: AI obsah s korekcí teamu Marwin Accountants
